• * 1. 9. 1937, Bechyně

Ing. (obor strojní), pracuje nejprve jako konstruktér jaderných elektráren, dále na realizaci veletrhů a výstav, později jako redaktor a jako fotograf (umělecká a dokumentární fotografie), lektorská a přednášková činnost.

V roce 1990 zakládá fotografický ateliér pro umění a reklamu „Atelier Kocourek“, začátek spolupráce při realizaci mezinárodních uměleckých projektů se zahraničními partnery, především v rámci projektové řady „Grenzgänger“ pořádané Úřadem pro kulturní vztahy se zahraničím spolkové země Horní Rakousy a také dokumentace těchto uměleckých projektů, žije a pracuje v Plzni. V 60. letech se soustavně začal zabývat černobílou fotografií a využíval maximální světlostní škály v uměřených, čistě koncipovaných kompozicích, v nichž můžeme spatřovat až japonský smysl pro absolutní krásu přírodního nebo umělého detailu. Tyto práce předvedl na své první samostatné výstavě v roce 1970 – nepočítáme-li účast jeho ženy Anny, která participovala rovněž na všech jeho dalších výstavách. Dvojici Anna a Karel Kocourkovi ostatně nelze oddělit, ani jejich vzájemné ovlivňování a doplňování. Pokud jeden z nich vystavuje zcela samostatně, pak je to Anna, které Karel skromně dává přednost. Ve vzájemném vztahu je to pak on, kdo se věnuje především dokumentární a reklamní řemeslné fotografii, aby se jeho žena o to více mohla věnovat umění. Na počátku 70. let spolupracuje Karel Kocourek s oblíbeným ženským časopisem Vlasta, kam dodává reportážní fotografie k článkům. V té době prochází i výstavnickou praxí na veletrzích. V 70. letech fotografuje zdevastované prostředí v okolí Plzně – rudné doly u Ejpovic a vzniká cyklus Opuštěná krajina, který ovšem v normalizační době nebyl vystaven. Teprve po sametové revoluci v roce 1990 zakládá vlastní fotografický ateliér pro umění a reklamu a cele se věnuje fotografování. Kromě profesionálních reklamních fotografií se věnuje i volné tvorbě většinou v cyklických řadách s tematickým zaměřením na vztah člověka a přírody. Společně se svojí ženou a rakouským básníkem Richardem Wallem začíná pracovat na neukončeném projektu Mail-Art založeném na nepravidelné výměně fotografií, kreseb a koláží doručovaných běžnou poštou.

Sem patří i soubor Pantha rhei. Název výstavy odkazuje k pojetí fotografie jako záznamu pohybu ve zlomku sekundy, což je výsada právě fotografie ostatním médiím nedostupná. Zastavený pohyb v čase prostřednictvím fotografie nám může odhalit novou tvář skutečnosti, kterou při běžném vnímání nejsme schopni zaregistrovat. To platí o hře linií na zvlněné hladině, kde motiv odrazu stěžňů a lan zakotvených lodí již není podstatný, fotografie se stává autonomním výtvarným dílem podobně jako na abstraktním obraze. Tím se autor vřazuje do vývojové linie výtvarné fotografie, která má počátky již na přelomu 19. a 20. století. Rovněž cyklus Krajina z vlaku pracuje s obdobným principem a využívá kontrastu statického záběru vlakového okna a přírodní scenérie v pohybu. Čas expozice určuje míru čitelnosti motivu a ovlivňuje pocit vnímání rychlosti pohybu. I to je ryzí fotografický prostředek, který je pro autorův přístup k fotografování charakteristický. Karel Kocourek nevystavuje často, jeho dílo dlouho vyzrává do originální, kvalitativně náročné a čisté podoby. Obvykle pracuje na menších i větších tematicky jasně vymezených cyklech. V osobitém vidění světa spojuje senzitivní prožitky s filozofickým zaujetím pro jedinečnou a pomíjivou krásu všedních i svátečních okamžiků, pro které stojí za to žít. Vybrané dílo je reprezentativní ukázkou autorovy tvorby, který v letošním roce oslavil své pětasedmdesátiny.