• * 12. 5. 1913, Plzeň
• † 16. 6. 1996, Plzeň

Sochař, malíř, grafik a pedagog se narodil v rodině knihaře Votlučky. Studoval na Vysokém učení technickém kreslení (prof. C. Bouda, K. Pokorný, O. Blažíček) a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (J. Horejc). V letech 1940-1974 působil v Plzni jako středoškolský profesor v Krajském projektovém ústavu jako vedoucí kabinetu výtvarné výchovy. Velkou inspirací pro něj byl bratr Karel – vynikající malíř, který jej zasvětil do grafických technik – leptu, litografie, sítotisku – tyto techniky pak využíval především při tvorbě grafických listů nebo novoročenek.

Ve své tvorbě se zaměřoval nejvíce na sochu, pracuje s keramikou, inspiruje se plzeňským prostředím, přírodou, tématem ženského těla apod.

Publikoval rovněž teoretické práce na téma výtvarné a estetické výchovy.

Zúčastňoval se členských výstav Svazu výtvarných umělců s J. Wenigem, V. Modrým, J. Hodkem, J. Krátkým, svoji tvorbu představil i na řadě samostatných výstav v Plzni, a v Č. Budějovicích. Tvořil reliéfy např. pro hlavní halu plzeňského nádraží, legendární fontánu s kapry u budovy Velkého divadla (nedochovala se), nástěnné keramické plastiky, je autorem také několika pamětních desek. Zanechal po sobě mnoho práce a také rozsáhlý archiv.

Svým dílem je zastoupen ve sbírkách Zpč. muzea, Zpč. galerii a Galerii Klatovy-Klenová.