Vladimír Venda
- * 24. 6. 1952, Starý Plzenec
- † 31. 10. 1989, Plzeň
Vladimír Venda vystudoval estetiku na FF UK v Praze (1982 – 85), v r. 1988 získal doktorát v oboru výtvarné pedagogiky. Od konce 70. let pracoval jako kurátor výstav, historik a teoretik umění v Zpč. galerii v Plzni. Od r. 1976 byl metodikem zájmové výtvarné činnosti v kulturním středisku Luna v Plzni, kde spolupracoval s K. Frauknechtem, J. Paterou a M. Tázlerem (viz zde), s nimiž se seznámil prostřednictvím společné výstavy v plzeňském Díle. Jiřího Pateru se mu podařilo získat pro odborné lektorování výtvarného vzdělávání, které v Luně nejen organizoval, ale kam docházel i jako žák. S vnitřním pochopením přijímal Paterův přístup k malbě a jeho schopnost přivést adepty malby k odpovídajícímu tvůrčímu vyjádření vlastní osobnosti.
Subjektivně zažité poznání kritérií výtvarných hodnot a aktivní teoretická reflexe tvorby se u V. Vendy spojovala s hluboce založenou citlivostí ke světu barev a tvarů. Tak dospíval k přesvědčivě koloristicky stavěným obrazům, založeným na zářivosti barevných akcentů a uvážlivě volených tajemně potemnělých plochách, což jim dodávalo až magického účinku. Robustně pojatá malba se tak dostávala do polohy monumentu. Postupně se zvětšoval její formát a dosahovala výrazné hutnosti nánosu barevných hmot, někdy reliéfně prorývaných. Linie již ztratila svou dominanci, její dynamickou roli převzaly rozsevy jiskřivých fragmentů, hra bodů a čar. Z osobních setkání a korespondence s uznávaným doyenem české malby inspirované přírodou, táborským malířem Karlem Valtrem, přechází do Vendovy malby síla lapidárních malířských sestav, aniž by se toto přilnutí projevilo v pasivním přejímání těchto impulsů. Vendovo objevné malířské dílo i teoretická invence se zapsaly natrvalo mezi hodnoty plzeňské kultury poslední třetiny 20. století. V Artotéce města Plzně je obraz z vrcholného období Vendovy tvorby.
Vystavoval od r. 1978, samostatněji se poprvé představil na výstavě s V. Malinou, M. Maurem aj. Samcem v r. 1982 ve Starém Plzenci. První jeho zcela samostatná výstava proběhla bohužel jako posmrtná v r. 1990 v Plasích, zatím poslední k nedožitým padesátinám v r. 2002 v Zpč. galerii v Plzni. Jeho tvorba byla zařazena do výstavního projektu Kolorismus – Jiří Patera a jeho škola v Plzni (GmP, 2003, katalog).