• * 28. 9. 1965, Plzeň
• † 4. 8. 2015, Praha

Studovala na Střední odborné škole výtvarné (Hollarovo nám.) a Akademii výtvarných umění v Praze (malba, grafika). Zde pedagogicky působila jako asistentka v grafickém ateliéru Vladimíra Kokolii. Zabývala se kresbou a malbou (zejm. akvarel), těžištěm její práce byla však grafická tvorba (lept, akvatinta, linoryt a další techniky, často experimentálně kombinované). Žila a pracovala v Praze, v Plzni a Rasochách.
Tematicky se tvorba Šárky Trčkové obrací k tajemství lidského života, jeho vzniku a konce. Koncentrovanou podobu lidské existence pak nalézala ve světě dětí, který se stal jejím nejvýznamnějším inspiračním zdrojem. Šárka Trčková uchopila toto téma zcela osobitě – obvyklou naivně radostnou poetiku dětství nahrazuje mlčenlivé tajemství této sugestivní zkratky celého lidského vztahu já a světa, namísto pohodlné něhy a sentimentu se tu klade spíš jakási těžko zodpověditelná otázka zjitřená zranitelností, něžností a nevypověditelností dítěte. Dítě je často konfrontováno s přírodou – zde je pak patrná otázka lidské integrace v bytí, lze tu vycítit určité ambivalentní napětí spojitosti a nespojitosti lidské existence s existencí vnějšího světa přírody, byť je mu, jakožto harmonickému celku, lidské vědomí pozitivně otevřeno. V tomto smyslu se Šárka Trčková opakovaně zaměřila na fenomén lesa konfrontovaného s dětským světem, pro který je charakteristická neotřelost prvotního vidění všech jevů v jejich magické působnosti. V křehkých lyrických obrazech (drobné olejomalby, akvarely) se snažila prostřednictvím reálného příběhu vyslovit určitý metafyzický obsah, při výstavbě obrazového sdělení přitom pracovala s určitými postmoderními strategiemi. Definitivní podobu dostaly tyto motivy v rozměrných grafikách vytvářených náročnými postupy soutisků desek v technice leptu či akvatinty, mezi něž patří i práce z Artotéky města Plzně.

Získala několik ocenění na přehlídkách Grafika roku, (naposledy za akvatintu V lese, 2003). Kolektivně vystavovala od r. 1989 (skupina Svárov), samostatně od r. 1993. Několikrát vystavovala v Plzni, naposledy představila retrospektivu své tvorby v Zpč. galerii r. 2006 a v Oblastní galerii v Liberci (2006) pod názvem Co se z lesa ozývá. Vystavovala v Táboře, Olomouci, Pasově, s manželem D.Smutným v Gibachtu (SRN). Účastnila se tematické výstavy Les (GmP, 2005, katalog), představila svoji tvorbu spolu s dalšími plzeňskými umělci na výstavě Plzeňská pěna v Pécsi (katalog).