• * 7. 2. 1964, Plzeň

Vyučil se instalatérem, pracoval jako instalatér a topič a současně se věnoval výtvarné práci – zprvu spíše řemeslně precizně ztvárněným artefaktům v podobě drobných obrázků a dřevěných šperků, které sloužily jako ozdoby, zároveň ale představovaly i atributy určitých témat a hodnot nonkonformního mladého prostředí 80. letech.V té době zároveň navštěvoval kurzy plzeňského malíře M.Tázlera (viz zde).
Vzniká několik olejomaleb poznamenaných i určitou ‘tázlerovskou lyrikou’, vlastní médium a téma však Sýkora nachází na sklonku 80. let v linorytu, který mu umožňuje spojit smysl pro řemeslnou stránku tvůrčího procesu, precizní rukodělnou práci a výrazné kresebné cítění výtvarné struktury. Záhy se v grafických listech prosazuje Sýkorova osobitá poetika – amalgám groteskní imaginace (zpočátku až váchalovské) a citlivé vážnosti, především ale jemné hravosti vypovídající o autenticitě světa viděného jakoby čistým, nemanipulovaným dětským pohledem. Ladislav Sýkora toto vidění a vědění, tento výtvarný svět důsledně rozvinul po r. 1992, kdy se s rodinou přestěhoval do Dešenic na Šumavě. V bezprostředním kontaktu s přírodou, světem starého domu se zahradou obydleným dětmi a zvířaty vytváří bohatý svět jedinečné obrazotvornosti, v níž se prostupuje realita s imaginací, vyprávění s poesií, faktický naturalismus života a jeho subjektivně prožívaný mnohovýznamový podtext. Současně zde získává bezprostřední, každodenní kontakt se špičkovým uměním jako správce v Galerii Klatovy/Klenová. Během 90. let vyvinul Ladislav Sýkora vlastní techniku kombinující linoryt s monotypem, tedy grafický postup a malířské gesto. Vedle grafiky vytváří drobné plastiky ze dřeva a kovu, charakterizované groteskní poetikou, osobitou variací onoho vidění, jaké známe např. z tvorby Františka Skály, který je Sýkorovi blízký. V 90. letech se Sýkora dostal do okruhu výtvarníků kolem časopisu Revolver revue, kde několikrát publikoval, ilustroval i několik knih. Práce z Artotéky města Plzně je hodnotnou ukázkou z autorovy současné tvorby.

Samostatně vystavuje od r. 1991 (Plzeň, Klatovy, Praha, Cheb, Český Krumlov, Domažlice, Prostějov, Litvínov, Rosenberg a další), zúčastnil se řady projektů a přehlídek, získal ocenění na mezinárodních sympoziích. Jedna posledních větších výstav se uskutečnila v GmP v Plzni v roce 2003 pod názvem Ze života (společně s R. Dzurkem a M. Singerem), v téže galerii se účastnil tematické výstavy Les (GmP, 2005, katalog). Představil svoji tvorbu spolu s dalšími plzeňskými umělci na výstavě Plzeňská pěna v Pécsi (katalog).