Kateřina Slípková
- * 6. 9. 1953, Plzeň
Vystudovala Lékařskou fakultu UK v Plzni, pracuje jako lékařka na oddělení nukleární medicíny ve FN v Plzni. Je autodidaktem, výtvarný projev jí pomáhal rozvíjet František Pavlas (viz zde), u něhož začínala jako sochařka při práci s keramikou, v 70. a 80. letech se věnovala drobné keramické plastice, od počátku 90. let se zaměřuje výhradně na malbu. Charakterizuje ji konstruktivní přístup k obrazové skladbě a geometrizující morfologie – tyto tendence jistě posílily lekce Františka Pavlase. Soustavným rozvojem dovedla Kateřina Slípková svůj projev do přesvědčivé umělecké formy. Charakteristickým rysem je oscilace mezi exaktní definicí obrazové plochy a svobodnou tvůrčí hrou. Prvý pól definuje typický čistý čtvercový formát, exaktní charakter kompoziční výstavby užívající repetitivní postupy, geometrizující znaková stylizace motivů v podobě jednoduchých tvarových elementů a minimalizace zobrazujících prostředků v radikálně plošném pojetí bez rukopisného malířského provedení. Druhý pól charakterizuje bezprostřední a někdy i ironická imaginativní hravost, s níž zpracovává jednotlivá témata, motivy a prvky, a přiřazuje exaktně čistým výtvarným realizacím často zlehčující názvy. Patří sem i citace z jakéhosi motivického slovníku klasického modernismu v podobě jednoduchých emblémů.
V kompozicích Kateřiny Slípkové, jak často napovídají jejich názvy, je vyprávěn určitý děj, nikoli však narativními prostředky, nýbrž jistými posuny a zásahy v exaktně formulované sestavě obrazových elementů. „Není to křehká abstrakce, ale spíš jakási spolehlivě uchopitelná geometrická stavebnice, o níž se prostor obrazu může opřít“ (B. Losenický). V rámci této „stavebnicové konstrukce“ a struktury se tak, v dialogu se zvolenými věcnými motivy, realizuje vlastní poetika obrazu a jeho sdělení. Ta se vyznačuje žensky jemným intelektuálním humorem. Práce z Artotéky města Plzně je reprezentativním příkladem této současné podoby autorčiny tvorby.
Vystavuje od r. 1972, svoji tvorbu představila v Chomutově, Olomouci (Linie, barva, tvar, 1991), samostatně pak v Galerii Klatovy / Klenová (Repetice, 2003) a v Galerii města Plzně (Triáda , 2005, katalog), spolu s K. Monhartovou a M. Novou (viz zde). Zúčastnila se výstavního projektu Ohlasy kubismu v Plzni (GmP, 2001, katalog). Vystavovala s dalšími plzeňskými umělci na výstavě Plzeňská pěna v Pécsi a v Olomouci (katalog). V r. 2006 se představila rovněž v Belgii.