• * 5. 4. 1944, Pardubice
• † 9. 4. 2011, Plzeň

Narodil se v úřednické rodině, štěstí na výtvarné pedagogy měl již jako žák základní školy v Plzni – jeho učitelem výtvarné výchovy byl Mirko Zdeněk, současně absolvoval kurs kresby u Bohumila Krse. Počátkem sedmdesátých let se neúspěšně pokoušel o přijetí na VŠUP. Vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou, působil v provozně technických profesích u dráhy, později zajišťoval přípravu tisku a korektorské práce v tiskárně a v Městském kulturním středisku, kde pracoval jako technický redaktor.
V r. 1967 byl spoluzakládajícím členem skupiny Intensit, je členem UVU plzeňské oblasti. Vedle výtvarné tvorby se privátně zabývá i literární tvorbou. Velkým inspiračním zdrojem a vzorem je pro Pavla Michalce osobnost Albrechta Dürera, oslovila jej však rovněž bezhraničná imaginace surrealismu, sugestivita výtvarného gesta japonských zenbuddhistických malířů, ale rovněž výrazová síla německého expresionismu. Z českých autorů je mu blízká duchovní intenzita Šímova díla. Tvorba Pavla Michalce je, lze–li si to představit, vskutku poznamenána většinou z těchto podnětů, přesto nepůsobí eklekticky, nýbrž se sympatickým výrazem jedinečnosti osobního pohledu a výrazu, určité urputnosti a závažnosti, s níž je každá práce vytvářena jako autonomní celek. Tyto hodnoty vyjadřuje i práce z Artotéky města Plzně.

Vystavoval opakovaně se skupinou Intensit, účastní se členských výstav UVU plzeňského oblasti.