Václav Malina
- * 4. 6. 1950, Plzeň
Vysokoškolská studia (obor český jazyk a výtvarná výchova) absolvoval na FF v Plzni a na FF UK v Praze u Z. Sýkory, jehož osobnost a malířský názor na něho měly významný vliv. Zde se již formoval autorův silný vztah k barvě jako stavebnímu prvku obrazové gramatiky i podstatnému emočnímu a spirituálnímu znaku s vnitřní světelnou funkcí (diplomovou práci psal na téma „Problémy vztahu světla a barvy v postimpresionismu“). Po ukončení studií pedagogicky působil na středních školách v Plzni a ve Stříbře. Prošel proslulou Paterovou školou, kde svůj vztah k barvě a její skladebné a výrazové funkci mohl ještě prohloubit; zde také navázal významná a trvalá přátelství, zejm. s Milanem Maurem (viz zde) – tyto dvě osobnosti dokázaly (v daném společenském kontextu zcela výjimečně) pílí a vůlí překročit omezené poměry regionální kultury normalizační doby a směrovat svoji tvorbu v živém kontaktu s aktuálním světovým uměleckým děním. Dlouholeté pedagogické působení ve Stříbře (z Plzně byl nonkonformní učitel vytěsněn) upevnilo také vztah se starším souputníkem a z týchž důvodů rovněž stříbrským pedagogem, malířem a výtvarným teoretikem B. Losenickým (viz zde). Tento kontakt vyústil po pádu totalitního režimu ve spolupráci při aktivním podněcování a organizování již svobodného výtvarného a rovněž literárního života v Plzni. Václav Malina byl u zrodu řady kulturních aktivit a inicioval či pomáhal zavést do života kulturní periodika reflektující plzeňský kulturní život (Spektrum, Plž), zejm. ve spolupráci s KmP. V 90. letech vyučoval na SSPUŠ Zámeček, stále učí na ZUŠ v Plzni, od r. 2001 do r. 2013 působil jako ředitel Galerie města Plzně.
Samostatně vystavuje od šedesátých let, zejm. po r. 90 uspořádal desítky samostatných výstav doma i v zahraničí (naposledy výstava „…polní tráva“ v Univerzitní galerii v Plzni, 2007). Zúčastnil se řady českých i mezinárodních výstavních projektů a sympozií, přehlídek současné české tvorby (Šedá cihla) a tematických výstav (Ornament, Pocta Janáčkovi, Pocta Kupkovi, Ejhle světlo, Les, Svět jako struktura – struktura jako obraz aj.).