• * 22. 9. 1948, Praha
• † 2. 11. 1993, Plzeň

Malíř, kreslíř, grafik a básník s originálním viděním světa a smyslem pro humor v tvorbě i v životě. Do svých patnácti let žil v Praze, většinu života strávil v Plzni a ve Strašicích. Absolvoval střední strojní a stavební školu, v plzeňské Škodovce pracoval jako konstruktér až do r. 1981, kdy kvůli onemocnění ze zaměstnání odešel. Od té doby se intenzívně věnoval výtvarné práci. Byl samouk, výtvarné vzdělání získal soukromě a vlastním úsilím.

Profiloval se nejprve kresbou a malbou, později přešel k ilustracím, karikatuře a grafice. Technické provedení jeho prací se projevuje jako široká škála od kresby tužkou a perem přes suché jehly, lepty s akvatintou nebo linoryt. Vyráběl si někdy i vlastní papír i z kuriózního materiálu, např. ze sedmikrásek.

Největší inspirací mu byla poezie a na jeho poetických obrazech, kresbách i grafice je to na první pohled znát. Měl hluboký vztah k literatuře – vytvořil řadu ilustrací (J. Prévert, O. Pavel, J. Hrubý), grafických cyklů, prací kombinujících obraz a text.

Jeho výtvarné dílo je složité nejen svou formální a tematickou různorodostí, ale také povahou – humorný tón fantazie, křehkost a jemnost  (inspirace J. Žáčkem, J. Suchým) se střetává s expresivně laděnou polohou, bolestí a tragičností lidského života (grafiky inspirované H. Toulose de Lautrecem, P. Gauguinem).

S jeho tvorbou se mohla veřejnost seznámit na samostatných výstavách v Plzni, Praze, Rokycanech, Plasích, na zámku Kozel a Žinkovy, v zahraničí pak v Lipsku, Frankfurtu n/M.,

Plevenu, Naardenu, Sapporu.