Vladimír Havlic
- * 3. 4. 1944, Plzeň
- † 7. 9. 2004, Plzeň
Malíř, grafik a spisovatel byl výraznou osobností kulturního i veřejného života Plzně. Po střední odborné výtvarné škole studoval na VŠUP v Praze u prof. Františka Muziky obor grafika. V samostatné tvorbě se soustředil na malbu, grafiku, novinovou i knižní ilustraci, ale také loutkářství – vzkřísil postavu bájného rytíře Radouše, přišel s myšlenkou muzea loutek v Plzni, roky spolupracoval s plzeňským loutkovým souborem Špalíček. Založil a dlouhá léta vedl grafickou dílnu ČFVU v Plzni. Byl aktivní i ve veřejném plzeňském životě – člen obvodního i městského zastupitelstva, angažoval se ve Spolku za Starou Plzeň, byl jeho spoluzakladatelem a zasloužil se za obnovu Masarykova pomníku v Plzni. Je autorem řady pamětních desek – např. deska kardinálu Josefu Beranovi, deska skautům postižených nacizmem a komunizmem, pomník Helidora Piky. Pro plzeňské biskupství vytvořil vitráž v kapli blahoslaveného Hroznaty. Posledních 15 let života jezdil na chalupu v Záměliči, kde vznikla četná díla, včetně ilustrací k pověstem z Českého lesa a řada grafických listů s náměty západočeských měst a hradů.
Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách galerie Klenová, v kulturních organizacích a dalších institucích.
V roce 1992 obdržel Cenu města Plzně.