• * 24. 7. 1925, Plzeň
• † 23. 3. 1994, Plzeň

Od r. 1937 studoval gymnázium v rodném městě. Profesor F. Koliha v něm probudil výtvarný zájem, soukromě navštěvoval malíře V.V. Modrého. Po neúspěšných zkouškách na pražskou AVU studoval výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě UK v Praze u profesorů M. Salcmana, C. Boudy, K. Lidického a M. Míčka. Následně vyučoval na středních školách ve Stříbře, Plzni, Jezné a Nepomuku, od r. 1959 na Pedagogickém institutu v Plzni. V r. 1965 přešel na Pedagogický institut v Ústí n/Labem, připravoval se k habilitačnímu řízení a absolvoval stáž v Toruni (Polsko). Od r. 1970 měl zákaz vyučovat i vystavovat – studoval filosofii, stýkal se s básníkem J. Hrubým a kolegy výtvarníky J. Paterou a M. Tázlerem a plně se soustředil na volnou malířskou tvorbu. Od r. 1983 se opět ocitl v politické nepřízni, až v r. 1990 v rámci rehabilitace získal docenturu a vrátil se k pedagogické práci na katedře výtvarné výchovy PF ZČU.

Jeho malba je expresivní kompoziční výstavbou, rukopisem, výrazovou úlohou barvy. V malbě klade důraz na témata lidské práce, náměty z přírody, krajiny, maluje také akty a různé životní situace člověka. Jeho malba je prodchnuta filosofickým hledáním určitých vnitřních principů samotného média malby, charakterizuje ji neúnavné hledání, neklid, experiment.

Opakovaně svoji tvorbu představil nejen na výstavách s kolegy J. Paterou a M. Tázlerem, ( Plzeň, Cheb, Klatovy), ale i  na samostatných výstavách, vystavoval na společných výstavách UVU. V r. 1982 vznikl cyklus monumentálních obrazů – Drama, Opera, Pantomima a Balet.

V r. 1990 byl u zrodu výtvarné tvůrčí skupiny P89.